Bloc Party
Intimacy
(pier 33, 3.9.2008)

po weekendu se už moc nedalo čekat, že by ho okereke a spol překonali - a přece stalo se. spekulace jestli se pořád ještě jedná o indie kapelu jsou zcela zbytečné. bp zní jako electro monstrum mnohem víc věrohodněji než třeba takoví hadouken! palec nahoru a všem fratellis - běžte a konečně se vysypte do sajrajtu.
Dan Le Sac vs. Scroobius Pip
Angles
(oli.G, 29.8.2008)

Electro producent a britský rapujúci básnik. Presne pre ľudí, ktorí občas na last.fm používajú tag "I hate hip-hop, but this is great". Od experimentálnych beatov po party pecky, no vždy s dokonalým textom o vtipných i vážnych veciach, s jasnou myšlienkou, originálnymi rýmami a často skvelou pointou (Tommy C). A hlavne bez jediného slabého miesta. Zatiaľ môj osobný album roka, textovo aj hudobne.
Lil' Wayne
Carter III
(4ndy, 29.8.2008)

Zase jedno kvalitativně konzistentní hip-hopový album. Lil' Wayne si na tohle album přizval neskutečný množství hostů jako Robina Thickeho, T-Paina, Bobbyho Valentina, Bustu Rhymese a kupu dalších. Produkovali mu to hlavně Kanye West, ale svůj díl dodal i David Banner, Dr. Dre, ale i jiní méně známý producenti. Na albu se míchá r'n'b s hiphopem a je tam hodně znát vliv Mr. Westa. Skvělá záležitost.
Fuck buttons
Street horrrsing
(BOSSE the Bullerbyne boy, 25.8.2008)

Nejsem si vlastně ani moc jistej při jaký příležitosti byste měli Street horrrsing poslouchat. Ideální se jeví sado-maso kratochvíle nebo tak něco. Asociace s Health, No age a The Mae shi je na místě, tj. hlukařina, chaos a totální nehitovost + dětský hrací krabičky vydrezůrovaný zvukovym teroristou a atmosféra hustá, že by se dala mačetou krájet... Masitá flákota, která potěší hlavně odpůrce mas.
CSS
Donkey
(tacek, 10.8.2008)

Nemůžu si pomoct, ale jejich druhé album bych jedním slovem nazval: NUDA. Docela sem se těšil na kytarovější zvuk, slibovaný z ochutnávky nazvané "Rat Is Dead (Rage)" Nakonec je to bohužel jediná věc, kterou jsem ochoten si ještě pustit. Aby ne, když celé album zní jednotvárně a dost nezapamatovatelně. Pro srovnání: NME (7/10), takže asi věc názoru a vkusu. Zde je kostička málo a dvě zas moc:)
Late Of The Pier
Fantasy Black Channel
(Foster, 21.7.2008)

Až se za pár desítek let bude cestovat z jedný planety na druhou, v éteru na mezihvězdným plavidle budou hrát Late Of The Pier, pač takhle přesně to zní - paráda !
The Subways
All Or Nothing
(Pierre, 20.7.2008)

Bál jsem se, aby dokázali navázat na svůj skvělý debut Young For Eternity z roku 2005. Myslím si, že se jim to povedlo. Podle mě na něm není žádný vyloženě slabší track, a má několik hitových songů....např. Shake! Shake! ... 4,51. Pro mě druhá nejlepší letošní deska (The Kills - Midnight Boom).
My Morning Jacket
Evil Surge
(mikro, 8.7.2008)

Po velikášském, avšak nadmíru uspokojivém opusu Okonokos jako by chtěli MMJ svoje fanoušky nakopat do zadku. Evil Surge je totiž deska na hraně. Jednou stranou se naklání až do rovin parodie sebe sama, druhou důstojně vybalancovává. Nedivme se, že Silvestra New York oslaví jejich koncertem v Madison Square Garden. Jestli má totiž britpop v Americe ekvivalent, mohla by jím být tato scéna.
The Courteeners
St.Jude
(tacek, 23.6.2008)

- "Další kytarovka z Británie na obzoru kapitáne." - "Zase? Otočit směr o 180°! Poslední dobou to nestojí za nic, nahrabeme si jinde!" - "Kapitáne, zní to jinak, lépe. Dokonce i váš pes si podupává svou dřevěnou protézou. Hlavně u "Not Nineteen Forever" a u "Cavorting" má vůbec problém udržet rovnováhu" - "Dobře posádko, zkusíme to! Třeba budou mít i nějakou cenu později!" Zkusíte to i vy?
The Last Shadow Puppets
The Age Of The Understatement
(insejn., 29.5.2008)

Trošku šedesátky, trošku opičky. Trošku Beatles, trošku Arctic Monkeys. Vydařená kytarová jízda Alexe Turnera (to je ten frontman tlupy promrzlých primátů z Arktidy) a Milese Kanea (to je velký šéf všech těch darebáků z ulice), která vám nedá spát. Né, že by deska neměla i svá hluchá místa, ale kde jinde by mohl frontman a velký šéf odpočívat?
The Dandy Warhols
...Earth To The Dandy Warhols...
(insejn., 29.5.2008)

Psychedeličtí rockeři z Oregonu vyměnili label a nahráli už svou osmou desku. Neurazí. Nicméně i ten nejzarytější fanoušek bude muset uznat, že na tomhle albu není ke slyšení nic nového. Novodobí Velvet Underground, jak se jim s oblibou říká, už jsou definitivně za svým zenitem.
No Age
Nouns
(Negative Creep, 17.5.2008)

Když nějaká kapela balancuje na hranici mezi absolutní neposlouchatelnostní a absolutním zvukovým zážitkem, většinou z toho je záležitost automasturbace pro hudební novináře a kultovního statusu hudební nadšence. Vlastně se ani nenadechnete a už je tu závěrečný brain burner, který vám do mozku vypálí příkaz k dalšímu poslechu alba....I přesto, že je ten vrchní vlastně hodně hodně divnej... 3.673
NIN
The Slip
(jenda, 6.5.2008)

Trent Reznor již delší dobu patrně zkouší, co mu ještě jeho fanoušci sežerou. Tohle album však představuje posledním devítipalcovým hřebíkem do jeho rakve. Za nejlepší část desky lze bezpochyb označit její minimalistický booklet. Dva čtverečky udílím jen za zbylou soudnost distribuovat tento recyklát zdarma.
Valet
Naked Acid
(Hugo M, 10.4.2008)

Už obal je výhrou...pokud chcete posluchačům naznačit o čem že vaše hudba vlastně je, vem te si za příklad Valet. Barvitý hudební trip, producentky Honey Owens, přes všechny možné hudební výstřelky - od hlučivých kyt. ploch, mlhavých vokálů, ostrých zvuků po nenápadné elektronické prvky- vytváří fungující album. Melacholie uvolněných stavů střídá menší deprese, ta pomíjí v posledních minutách alba
Cut Copy
In Ghost Colours
(Negative Creep, 23.3.2008)

pokud zněl jejich debut jako zastřené mlhoviny pocitů a vzpomínek z imaginární nebo reálné romance, In Ghost Colours zní jako párty, na které takové romance začínáte...pokud by současná retro disco vlna měla mít nějaký vrchol, možná by to byla skladba hearts on fire, která vám sice bude evokovovat laciné prvky disco hudby, ale jen do té doby, něž vás vlastně pohltí.. 4.567 b.
Foals
Antidotes
(mininyny, 22.3.2008)

Zpěvák s vizáží homo-Adolfa Hitlera nebo hetero-Freddieho Mercuryho. Kytary jako nesmělí Battles. Saxofonové samply jako více než smělá Mňága. Energické popěvky jsou víc než unylé melodie. Teď je víc než nikdy. Foals jsou teď, a kdoví jestli budou někdy Horses. Takže minimálně teď stojí za to.
Modré hory
Dobré slohy mixtape
(fd, 14.3.2008)

Tohle není rap z velkoměsta, ale přímo z kosmu. Lyrik a Bene se vznáší vesmírem bez skafandru. Jejich styl není cítit plastem, ale vyplňuje prostor stejně dokonale. Deska bude, a tenhle mixtejp je skvělá návnada. (download na myspace)
Morcheeba
Dive Deep
(Silent Cut, 25.2.2008)

Už jsem tomu nevěřil, ale Morcheeba meets roots. Ano, popové aury už se asi nezbaví, ale pokud by mezi Who can you trust a Big Calm existoval paralelní vesmír, byl by do posledního krychlového beatu zaplněn tímto albem i přes skutečnost, že Skye už se asi nevrátí, což tady zachraňují skvělí a četní hosté... Díky...
Get Well Soon
Rest Now, Weary Head
(Baggist, 13.2.2008)

Němce nemam rád, řikam to rovnou. Když zjistim, že je něco z Německa, přistupuju k tomu hned opatrnějc - teda když to zrovna neni elektronická hudba. Tohle neni elektronická hudba, je to z Německa a úplně mě to rozsekalo. V záplavě všemožných New wavů, Nu Ravů působí tahle vykrádačka Cohena, Yorka a cikánské kultůry naprosto svěže.
Evangelicals
The Evenig Descends
(Trip, 2.2.2008)

Arcade Fire na anfetaminech? Zní to tak! Bláznivá a přitom neuvěřitelně chytlavá deska? Vypadá to tak ! V Bellawoodu dokonce částečně parafrázují The Horrors, i když s větší nadsázkou a samozřejmě poctou Bellovi Lugosimu či Edu Woodovi ?To je fuk, hlavní je si tuhle desku sehnat a nechat se strhnout kakofonií zvuků, který tohle album produkuje!
Interpret
Album
Vaše jméno Hodnocení
Text
je napsáno celkem znaků.
Vyplňte "NMM"

Napište si svojí vlastní SMS recenzi! Jediným omezením je délka textu (400 znaků) a album nesmí být na NMM již recenzováno.

Pozn: Redakce si vyhrazuje právo uveřejňovat pouze recenze na alba, zapadající do konceptu NMM.