Rok 2020
Rok 2019
Rok 2018
Rok 2017
Rok 2016
Rok 2015
Rok 2014
Rok 2013
Rok 2012
Rok 2011
Rok 2010
Rok 2009
Rok 2008
Rok 2007
CocoRosie - Divadlo Archa
Digitalism - Idealism
Editors - An End Has A Start
Handsome Furs - Plague Park
Happy Mondays - Uncle Dysfunktional
Interpol - Our Love To Admire
Justice - †
Keren Ann - Keren Ann
Merzbow - Merzbear
Michael Fakesch - Dos
New Young Pony Club - Fantastic Playroom
Paul Hartnoll - The Ideal Condition
Porn Sword Tobacco - New Exclusive Olympic Heights
Selectone - Unearthed
Smashing Pumpkins - Zeitgeist
The Aliens - Astronomy For Dogs
The Chemical Brothers - We Are The Night
The North Sea - Exquisite Idols
The Twilight Sad - Fourteen Autumns & Fifteen Winters
UNKLE - War Stories
Rok 2006
Rok 2005
Keren Ann
Keren Ann
(EMI, 6/2007)

V pořadí již páté album písničkářky izraelského původu mě zprvu tolik neuchvátilo. Máme tu dalšího Damiena Rice v ženském podání, říkala jsem si s ironickým úšklebkem při prvním poslechu. Naštěstí jsem následovala svůj instinkt a vzala desku s sebou ven provětrat.

Kerenin hlas drží celé album jako vajíčka Karlův most. Umí příjemně chladit v horkém odpoledni i zahřát při noční cestě domů. I přes svou zdánlivou nenápadnost je dostatečně sdílný a naléhavý, podporován střídmými aranžemi. Ty jsou obohacené o nástroje jako piano, jemné bicí, flétny a další. Při několikátém poslechu nekteré z nich opravdu vyniknou, jako například hra na klavír v In Your Back - velmi vysoké a nízké tóny najednou jemně kontrastují a dodávají skladbě větší hloubku.

Kdo by si ale myslel, že tato křehká žena splétá jen skladby z něhy a sentimentu, je vedle jak ta loutna - skladba It ain´t no crime vám připomene "malou dámu s kytarou", jak PJ Harvey přezdívám. Zpěv přes amplion podobný Beth Gibbons a bicí, jako by na ně bouchala (přiléhavější slovo mě nenapadá) Meg White. To je ale piraňa mezi kapry, jinak celé album provází jednoduchý, písničkářský styl, který působí skutečně vyzrále. Dřívější alba vycházela i na Blue Note, „domácím“ labelu Norah Jones, což možná také napoví. Ještě k aranžím: Ticho a jemná gradace více zvýrazňují atmosféru a melodie, které působí dojmem, že už jste je slyšeli, ale ani ne tak způsobem „ohraná písnička“, spíš jako něco povědomého, důvěryhodného a bezpečného (například skladba Liberty, podle mě jeden z nejlepších kousků na albu).

Texty berou inspiraci jak z Kerenina života, kde cítí být poutníkem i námořníkem, tak z životů těch druhých, které jí přišly zajímavé, či se jí nějakým způsobem dotýkají. Nutno podotknout, že toto album je kompletně v angličtině - na jejích dřívějších albech se s ní buď mísí, nebo ji zcela střídá francouzština. Je to jednak tím, že pro Karen je francouzština jazyk, který vám dovoluje být „více dramatický a starší“, ale občas je tím přesycená a vrací se k angličtině, ve které se tolik nedá zamaskovat. Žije střídavě v New Yorku, Paříži a svém rodném Izraelu, takže střídá jak prostředí, tak mluvu... Možná se někdy dočkáme i alba zpívaném v arabštině.

Official
Myspace

Lay your Head Down (video)

Friday, 31.7.2007

DISKUSE K ČLÁNKU: