Rok 2020
Rok 2019
Rok 2018
Rok 2017
Rok 2016
Rok 2015
Rok 2014
Rok 2013
Rok 2012
Rok 2011
Rok 2010
Rok 2009
Rok 2008
Rok 2007
CocoRosie - Divadlo Archa
Digitalism - Idealism
Editors - An End Has A Start
Handsome Furs - Plague Park
Happy Mondays - Uncle Dysfunktional
Interpol - Our Love To Admire
Justice - †
Keren Ann - Keren Ann
Merzbow - Merzbear
Michael Fakesch - Dos
New Young Pony Club - Fantastic Playroom
Paul Hartnoll - The Ideal Condition
Porn Sword Tobacco - New Exclusive Olympic Heights
Selectone - Unearthed
Smashing Pumpkins - Zeitgeist
The Aliens - Astronomy For Dogs
The Chemical Brothers - We Are The Night
The North Sea - Exquisite Idols
The Twilight Sad - Fourteen Autumns & Fifteen Winters
UNKLE - War Stories
Rok 2006
Rok 2005
Interpol
Our Love To Admire
(Parlophone, 7/2007)

Co napsat o desce, u které opakovaně udržíte pozornost maximálně do druhé skladby? Jejich hudba je vážná a taková bude i moje recenze. A nejen proto, že to tak odpovídá náladě téhle kapely. Také proto, že jejich nová deska se prostě nedá přejít žertem.

Před mnoha lety byli Interpol jedni z prvních, kdo resuscitoval zvuk post-punku osmdesátých let a inspirovali tak celou generaci. NYC, PDA a Stella Was A Diver And She Was Always Down byly skladby, které definovaly trend. Jsou to skladby, které poslouchám dodnes docela často a s téměř posvátným pocitem. Skladby, které překonaly jejich plagiátorství Joy Division, Echo & The Bunnymen, Ultravox a desítek dalších skupin z přelomu 70. a 80. let minulého století.

Ding ding ding ding na kytaru se od té doby naučil snad úplně každý a je jen hodně málo desek tzv. kytarové retro vlny, které tenhle typ hry "čtyři-čtvrtky-do-taktu" neobsahují. Ne že by to snad byl objev Interpol, ti jen znovu vytáhli na světlo - spolu s celou tou náladou melancholických a jednoduchých až primitivních popěvků - instrumentální styl svých dávno mrtvých idolů. A v tom je ten problém, zdá se. Možná, že Interpol uvěřili, že to je JEJICH patent, JEJICH zvuk, JEJICH vlastní a původní přístup k hudbě a ani si nevšimli, jak se celá ta věc za ta léta oposlouchala, jak už zdevalvovala. Jak byly jejich cenné papíry snadno zfalšovatelné, jak se celá jejich jednoduchost obrátila proti nim.

No a co, můžete říct. Co je jim po tom, že je vykrádali ti nebo oni? Mělo by, říkám já. Měli by si být vědomi, co se děje kolem. A to je přesně to, co se Interpol na nové desce nejenže nepovedlo, ale není tu ani známky po pokusu. Místo toho posloucháme tvrdošijné lpění na instrumentální primitivnosti a podání života jako romantického utrpení. Bohužel bez patřičného náboje aktuálnosti, invence nebo emoční intenzity. Lighthouse na konci desky jen připomene, že tu o něco mělo jít, ale že se to jaksi někam vytratilo. Utopilo v balastu a klišé. Jak je například možné, že kytarista, který působí léta v profesionální skupině a odehraje stovky koncertů, nezatouží po vývoji a už třetí desku drhne to samé? V případě Daniela Kesslera se dokonce zdá, že se jeho rozmanitost zúžila. Je hlavním nositelem nesnesitelné nudy rozprostírající se jako poušť od kraje ke kraji celé desky. Jsou tu oázy? Ano, několik. První takovým místem je Heinrich Maneuver, první singl z desky. Pamatuji si, jak jsme při poslechu téhle písně na myspace ještě doufali, že zbytek desky bude hodně jiný. Dnes, v kontextu celku, je tohle velmi dobrá skladba. V následující Mammoth je zvláštní harmonie v hlavním motivu a to stačí na to, aby i tato skladba vynikla. All Fired Up obsahuje záchvěv energie a tak i ona se řadí k albovému nadprůměru.

Celkově však deska profrčí vašimi iTunes a vy se pří pohledu na obal neubráníte dojmu, že lvi sežrali spolu s nevinností také mladost, invenci a uvěřitelnost.

Žáci nakonec předčili svého učitele. Cat People jsou lepší, Editors jsou lepší a dokonce i ti Cut City, co se díky trapnému headphakeu povozili na slávě Interpol snad nejhloupějším způsobem, jsou lepší než poslední deska amerických pionýrů. Ne, neznamená to, že to je konec. Znamená to jen, že chtějí-li pánové pokračovat a znamenat v budoucnu to samé, co znamenali v minulosti, stojí před nimi momentálně mnohem větší výzva než kdykoliv předtím. Výzva v podobě čtvrté desky. Měla by přijít dřív, než ta třetí.

P.S.:
Po skončení Our Love To Admire se podle abecedy automaticky dostane v přehrávači na desku Turn On The Bright Side. Ta vás přesvědčí o tom nejdůležitějším: nejsou to Interpol, není to post-punk, není to kytarová hudba, co vás nebaví poslouchat. Je to jen jejich poslední deska.

Offical
Myspace

The Heinrich Maneuver (video)

Destroyer, 19.7.2007

DISKUSE K ČLÁNKU: