Rok 2020
Rok 2019
Rok 2018
Rok 2017
Rok 2016
Rok 2015
Rok 2014
Rok 2013
Rok 2012
Rok 2011
Rok 2010
Rok 2009
Rok 2008
Rok 2007
CocoRosie - Divadlo Archa
Digitalism - Idealism
Editors - An End Has A Start
Handsome Furs - Plague Park
Happy Mondays - Uncle Dysfunktional
Interpol - Our Love To Admire
Justice - †
Keren Ann - Keren Ann
Merzbow - Merzbear
Michael Fakesch - Dos
New Young Pony Club - Fantastic Playroom
Paul Hartnoll - The Ideal Condition
Porn Sword Tobacco - New Exclusive Olympic Heights
Selectone - Unearthed
Smashing Pumpkins - Zeitgeist
The Aliens - Astronomy For Dogs
The Chemical Brothers - We Are The Night
The North Sea - Exquisite Idols
The Twilight Sad - Fourteen Autumns & Fifteen Winters
UNKLE - War Stories
Rok 2006
Rok 2005
The Aliens
Astronomy For Dogs
(EMI, 3/2007)

Není zrovna obvyklé ukončit činnost kapely z důvodu nezájmu fanoušků – obzvláště podivné je to u hudebníků, kteří svoji tvorbu zrovna neproháněli strojem na přístupnost a kteří žádné bourání hitparád snad ani v úmyslu neměli. Takoví byli Beta Band, dnes už hromadně adorovaný spolek, který procházel přelomem století ověnčen povídačkami o skupině, která mohla otočit kolo dějin nezávislé hudby tím správným směrem, jenom jí chyběla troška štěstí. Skončili jako snadný úlovek pro sběratele (přece jenom, těch několik desek se shání docela lehce a mít kompletní Beta Band je něco podobně důležitého jako vědět která ruka je pravá) a musel je znovu zvířit až prach roku 2007 v podobě The Aliens (z původních Betas zůstal John MacLean a Robin Jones) – hodilo by se přirovnání o fénixech, jenom kdyby nebylo potřeba jedním dechem dodat, že tihleti ptáčkové jsou na mytologickou zvěř povstávající z popela možná až příliš rozjuchaní.

Vůbec to není na škodu – v každém taktu znějí, jako kdyby ze sebe setřásli nepříjemnou povinnost novátora jít na každé další desce někam jinam a s chutí si užívají kultivované, zábavné a do posledního pixelu na jejich webových stránkách vypilované retro – není totiž jenom retro tak jak jej známe z vlny kytarovek, která se kolem proháněla několik posledních let a která už je (snad) v posledním tažení – ne tohle polovičaté, nudné retro s vážnou tváří – The Aliens jsou retro které má styl a šmrnc, ironický úšklebek pověšený na každý akord, magneťákový zvuk ořezaný o veškeré basy a předhozený doprostřed ringu s cedulkou „nadhled nutný". Tohle retro je zábava a nejenom to – je to přesně ten druh hudby, který výs donutí dělat spousty grimas – šklebit se, usmívat, někdy smíchy vybouchnout, zkrátka donutí vás něco dělat, cokoliv. A to v téhle hudební oblasti vůbec není tak samozřejmé, jak by se mohlo zdát.

Přes veškerou legraci, která tahle deska skýtá, jsou to ovšem pořád jenom kytary, sice vůbec ne přihlouplé, ale co naplat, všechny atributy (a tedy i ty negativní) kytarové kapely si sebou pánové nesou – zkrátka se to nejspíš brzo oposlouchá, všechny triky prokouknete během pár poslechů a počáteční okouzlení tím úžasným zvukem vás opustí- takhle to celé funguje, ale pokud vás několik hezkých dnů s normální rock´n´rollovou kapelou, která zase jednou nezní trapně potěší, směle do toho.

Official
Myspace

Jiří M. Špičák, 10.7.2007

DISKUSE K ČLÁNKU: