NEWMUSIC.CZ

I když je City Centre Offices label vytříbených a velmi kvalitních umělců, Henryk Jonsson by se možná víc cítil mezi svými v Type Records. S projekty Keitha Kanifa (Helios a Goldmund) ho spojuje klavír, který všichni zmiňovaní bězně používají, ale ještě na něj pořádně neumí.

Jonsson před devíti lety prodal pár svých výtvarných kousků a za výdělek si nakoupil přístroje. Domů si přinesl hlavně staré elektrické krabice, které hrály někdy v dobách Tangerine Dream a které snad naposled použil Angelo Badalamenti, když dělal soundtrack k Twin Peaks. Velkou část desky tak tvoří melancholické melodie pískajících zvuků a občas jako by okolo proletěl lejzrový paprsek. Nezůstalo ale jen u toho a Jonsson si ve studiu propůjčil také klavír a kytaru. Nezapomněl si přinést i starý sampler, na který si nahrál šumy švédských lesů a vytí vlků a přednášky amerických slevových obchodníků.
New Exclusive Olympic Heights je dokonale rozmanitá deska, což je umocněno ještě tím, že krom dvou či tří kusů mají skladby stopáž pod dvě minuty. Je tudíž docela těžké se zaposlouchat. Třeba když vás roztaví harmonie Hierarkisk Symmetri Och Romantik, rozzlobí vás, že to bude trvat jen 53 vteřin. Na druhou stranu je fajn si poslechnout tohle zvláštní ambientní album, které vás nezmučí tak jako třeba 22 skladbové Weleer od Machinefabriek.

Jonáš Zbořil, 4.7.2007

DISKUSE K ČLÁNKU: