Rok 2020
Rok 2019
Rok 2018
Rok 2017
Rok 2016
Rok 2015
Rok 2014
Rok 2013
Rok 2012
Rok 2011
Rok 2010
Rok 2009
Rok 2008
Rok 2007
Rok 2006
Adam Green - Jacket Full Of Danger
Be Your Own PET - Be Your Own PET
Be Your Own Pet - Be Your Own Pet
Delays - You See Colours
I Love You But I´ve Chosen Darkness - Fear Is On Our Side
Mogwai - Mr Beast
Panic! At The Disco - A Fever You Can’t Sweat Out
Placebo - Meds
Sickoakes - Seawards
Southpaw - Heartdisc
Sylvain Chauveau - Down to the Bone
The Fiery Furnaces - Bitter Tea
The Research - Breaking Up
We Are Scientists - Flex, Vídeň
White Rose Movement - Kick
Yeah Yeah Yeahs - Show Your Bones
Rok 2005
Sickoakes
Seawards
(Type, 3/2006)

Sickoakes je šestičlenná kapela ze Stockholmu, kapela, která vznikla v roce 1999 a za těch sedm let zkoušení ve staré továrně, pilování zvuku a sehrávání se stihla vydat jedno krátké EP na labelu Please Do Something a právě jim vychází deska na britském experimentálním labelu Type ( Khonnor, Deaf Center, Goldmund...). Narozdíl od předešlých Type releasů se ale nejedná o žádnou elektroniku ani nic podobného, debutové album Seawards je napěchováno až po okraj kytarami a saxofony, takže kapela působí jako skromný orchestr, který svou hudbou připomíná nákladní loď, blížící se za úsvitu do přístavu.

Saxofony vydávají táhlé tóny jako když loď rozráží tmu hlasitým zahoukáním, od železných boků se odrážejí studené mořské vlny a zvuk celé kapely zní, jakoby vycházel odněkud z mlhy. Kolem komínů, ze kterých vycházejí černé sloupy dýmu, krouží hejna mořských ptáků a slunce není přes zavalité mraky skoro vůbec vidět. Jak se jednotlivé skladby blíží ke konci, ozývají se roztříštěné činely jako když kotva dopadá do černé vody. Celé album je propojené útržky nesrozumitelného hovoru, ozývají se kroky na promrzlé zemi, občas vám nad hlavou prohučí letadlo a vzápětí slyšíte odhazování vlhké hlíny. Těžká atmosféra je občas zředěna pomalými skladbami, které si vystačí jenom s vybrnkávající kytarou a tápajícím pianem, které zní, jakoby se po něm procházela kočka.

Klasický post-rock na švédský způsob - to jsou ve zkratce Sickoakes. Skladby mají pomalý, tichý rozjezd a postupně se přidávají všechny nástroje, až skladba zanikne v ohlušující smršti. V tomhle kapela připomíná japonské Mono nebo i Sigur Rós. Jenom pomocí vršení zvukových vrstev a stěn dokáží Sickoakes vytvořit takový hudební zážitek, že na něj dlouho nezapomenete.

Nechtěl bych se nechat unést, ale Seawards bude jedno z nejlepších alb tohoto roku ( já vím, v březnu se to říká lehce ). Bohatý zvuk, melodické nápady a úžasné saxofony ve vás zanechají pocit, že jste byli svědky něčeho velkého, že jste zažili něco, co jste ještě nikdy nezažili.

Jiří M. Špičák, 22.3.2006

DISKUSE K ČLÁNKU: