Rok 2020
Rok 2019
Rok 2018
Rok 2017
Rok 2016
Rok 2015
Rok 2014
Rok 2013
Rok 2012
Rok 2011
Rok 2010
Rok 2009
Rok 2008
Rok 2007
Rok 2006
Adam Green - Jacket Full Of Danger
Be Your Own PET - Be Your Own PET
Be Your Own Pet - Be Your Own Pet
Delays - You See Colours
I Love You But I´ve Chosen Darkness - Fear Is On Our Side
Mogwai - Mr Beast
Panic! At The Disco - A Fever You Can’t Sweat Out
Placebo - Meds
Sickoakes - Seawards
Southpaw - Heartdisc
Sylvain Chauveau - Down to the Bone
The Fiery Furnaces - Bitter Tea
The Research - Breaking Up
We Are Scientists - Flex, Vídeň
White Rose Movement - Kick
Yeah Yeah Yeahs - Show Your Bones
Rok 2005
Southpaw
Heartdisc
(MenX, 03/2006)

Southpaw podlehli tvůrčímu přetlaku a rozhodli se natočit ultimativní dvojalbum, na které umístí všechno, co od nich známe, a ještě něco navíc. Dělení alba je přehledné a logické – první disk s názvem Heartcore je nářezová a klučičí záležitost, dvojka Software uspokojí spíše holčičí část publika – chlapci zvolní a dokážou, že takové melodie jako oni tu umí málokdo.

Leckdo, kdo si pod jménem Southpaw vybaví hlavně punkovou odrhovačku Toi Toi Song, bude asi z náplně prvního disku notně zaskočen. Kapela se za pomoci producenta Ondřeje Ježka rozhodla jet nadoraz a dokázat, kam až se dá jít v loudění podivných zvuků a zprasených kytar v rámci popové písničky. Po několika posleších se v tom sice zorientujete, ale i tak je to docela šok. Naštěstí mají Southpaw dost rozumu a usnadní vám cestu skladbou Subway Sings, což je prosím pěkně flák jako Brno. Rozsekaný rytmus, neskutečně chytlavá melodie, perfektně padnoucí rap hostujícího Ni. První vrchol kolekce, a že jich, hlavně v druhé části alba, ještě bude. .

Pokud totiž někoho přestane bavit přehrabovat se v noisovém Heartcoru, může se s výkřikem pop is not dead vrhnout na „normálnější“ Software. I tady se totiž dějí věci. Southpaw jsou širší veřejností naprosto opomenutí hitmakeři, jejichž čuch na chytlavé refrény je zřejmě nevyčerpatelný. Shadows, According, Cover Boy, Life Is Romantic, Trapped – jedna kytarová pralinka se šlehačkou za druhou. A to nejsou náhodně zvolené skladby, nýbrž celá střední část alba, v níž si mnohé kapely po dvou úvodních hitech vybírají oddechový čas. Jenže na Southpaw je i tohle málo, oni si dovolí zařadit možná nejkrásnější věci na samotný závěr. Somewehere In Memphis je skvostný kousek, který se ve finále přehoupne v nefalšovaný gospel a Isolated je klenutá stoprocentní balada, jakých letos moc neuslyšíte.

Nemá cenu plkat o tom, jak moc by si Southpaw zasloužili status opravdových hvězd, naopak je nutno ještě jednou zdůraznit, že tak poctivě pracujících kapel se v české kotlině neprohání mraky. Ale za to se tady medaile neudílejí.

Mimochodem, jestli se něco Southpaw tentokrát příliš nepovedlo, pak obal. Čekal bych něco rafinovanějšího a méně prvoplánového. Ale to už je opravdu prkotina.

Wuxia, 20.3.2006

DISKUSE K ČLÁNKU: