Rok 2020
Rok 2019
Rok 2018
Rok 2017
Rok 2016
Rok 2015
Rok 2014
Rok 2013
Rok 2012
Rok 2011
Rok 2010
Rok 2009
Rok 2008
Rok 2007
Rok 2006
Rok 2005
Acid House Kings - Sing Along With Acid House Kings
Antony & The Johnsons - I Am A Bird Now
Clor - Clor
Goldfrapp - Supernature
Goldie Lookin´ Chain - Safe Us Fuck
Ladytron - The Witching Hour
Mint Royale - See You In The Morning
Sigur Rós - Takk
Stellastarr* - Harmonies For The Haunted
The Dandy Warhols - Odditorium Or Warlords Of Mars
The Mitchell Brothers - A Breath Of Fresh Attire
The Raveonettes - Pretty In Black
Various Artists - Back To Mine - Adam Freeland
Sigur Rós
Takk
(EMI, 9/2005)

Tak si tady sedim sám v pokoji a vzpomínám na to, jak sis zamilovala Ágatis Byrjún a jak jsme to poslouchali při usínání, a říkám si, že pokud by tohle album mělo bejt to jediný, co mi po tobě zbude, nedostanou mě zpátky do reality ani diazepamem.
Kdybych si pustil o dva roky starší Von, dostal bych chuť tě v první půlce toho alba zabít (což znamená, že bych tě zabíjel nějakejch sedmatřicet minut, lásko) a během druhý tě s poctama pohřbít do sněhu na Vatnajökullu.
(dopis na rozloučenou napíšu nesrozumitelnym jazykem mezi dvě závorky)
Takk & co teď? Mám chuť tě poprosit, jestli bysme to spolu přecijen ještě nezkusili, a poděkovat ti, i když odmítneš.
Mohli bysme mít svatbu třeba v Miláně - obřad dlouhej 10 minut, 25 vteřin; nepřestalo mě to s tebou bavit ani po takový době.

Von je jako nenávist. Takk je jako láska. Mají k sobě podstatou hodně blízko, ale vedou k jiným důsledkům.
Osm let je dost dlouho na jedno otočení spirály. Posun nahoru určitě, ale něco to přeci jen ubralo. Co? Audio-krajinomalbu (Islandská přiroda se náherně poslouchá v tomle provedení) a metalový rify - tyhle dvě věci spolu zásadně souvisí, protože frontman Jonsi vždycky dobře kreslil a dřív poslouchal heavy metal, nicméně nebavíme se tady o inspiraci pro Von. Takk je o něco ohleduplnější. Má zaoblenější schéma, jednodušší výstavbu, voní popem (ačkoli #2 Glosóli a #6 Saeglopur voní spíš Vonem) a neškrábe, nýbrž hladí. Éteričnost a nadměrná zahloubanost se drží v mezích. Bez nějakejch podstatnějších depek. Ostatně temnejch stavů si Sigur Rós užili dost při natáčení ( ); dokonce tolik, že pro to ani neměli slov.

Jonsi Birgisson za Sigur Rós vs. Matthew Bellamy za Muse: Kdo z nich vyzpívá výš? Vsadíte si? A co by řekl Thom Yorke & jeho parta na skladbu Gong? A poděkoval vůbec za tu inspiraci, kterou mu Sigur Rós před pěti lety na společnym turné poskytli? Budou se i po vydání tohohle alba potkávat David Bowie s Bradem Pittem na jejich koncertech? Má snad někdo chuť odpovídat na tyhle přiblbý otázky?

Tak si tady sedim sám v pokoji a vzpomínám na to, jak mizerně sem se poslední dobou cejtil a jak sem měl problémy s usínáním, a říkám si, že Takk mi rozhodně spíš pomáhá, že mě dokonce ani nenechá do těch s****k moc zabřednout, ani sladkobolně (Ágatis Byrjún), ani pateticky a po hlavě (( )) :-) ; je to jediný album Sigur Rós, který mi dělá vyloženě dobře. Se všim všudy. Kdyby tohle měla bejt ta nálada, co mi po tobě zbude, nebudu potřebovat diazepam. Naposledy si přivoním k tvejm vlasům a pak pudu na procházku a budu si s dětským nadšením všímat těch nějobyčejnějších a nejnormálnějších věcí a dětsky bláznivě se oddávat každýmu kroku, protože slunce z oblohy nikdy nezmizí, a pokud ano, vždycky se najde někdo, kdo ho tam nakonec vrátí (Glosóli), protože i s rozbitým nosem a mokrýma botama může člověk klidně pokračovat ve hře (Hoppipolla), a protože na světě je sice hodně věcí, kterejm člověk nerozumí, ale to neznamená, že by se do nich nemohl vcítit.

Takk znamená díky. Díky moc.

ALBUM TÝDNE: 12. 9. - 18. 9. 2005

Francois, 12.9.2005

DISKUSE K ČLÁNKU: