Tuhle recenzi jsem Petrovi slíbil před dvěma měsící aniž bych tušil, že narazím na práh své neschopnosti jako recenzenta.
Asi se budu trochu opakovat, protože o téhle desce už jsem něco psal, ale ono se to k ní docela hodí. Milosh [majloš] se ...
Na Ra Ra Riot je sympatické už to, jak se sami nikam necpou a přesto, když se jim dá prostor, je jich najednou všude plno.
Na Hip hop kempu jsem byl letos poprvé. I když mám tuhle hudbu rád, nikdy mě to nevybičovalo k tomu, abych se prostě sebral ...
Zvláštní místo pro konání koncertu, od kterého se očekává spíše komorní atmosféra, řekl si asi nejeden fanoušek těchto islandských ...
Late Of The Pier
Fantasy Black Channel
(Parlophone, 8/2008)

Dovedu si docela živě představit pokoj průměrného člena Late Of The Pier. Skříň, postel, poličky stůl, laptop, hudební nástroj, literatura o tom jak daný nástroj ovládat (pro velmi pokročilé), literatura o hudbě obecně a vinyly, spousta vinylů. Ve skříní, pod postelí, na stole a na poličkách, kde mají jistě čestné místo desky z 80. let, na kterých udávají hlavní slovo syntezátory, a především tvorba Garyho Numana. Ale jinak je tu prakticky všechno,od Beatles, Franka Zappu, přes hardrock 70.let , elektroniku 90. let až po Klaxons. LOTP milují hudbu, a i když bývají často a ne nezaslouženě řazeni k nu-rave scéně, je žánr to poslední, co by je zajímalo. A podle toho taky vypadá jejich tvorba. Návrh, že by Fantasy Black Channel měl znít aspoň trochu kompaktně, byl zřejmě zamítnut ještě před vstupem do studia, takže se nesmíte divit, když na vás ve Whitesnake po intru znějícím jak hudba z nějakého starého sci-fi seriálu čeká rocková pecka ala QOTSA,uprostřed níž se zničehonic objeví klavírní part, který jako by se tam dostal z úplně jiné písničky či z muzikálu, aby po chvíli hladce splynul ze zbytkem, na začátku Heartbeat vás LOTP vezmou na 80's disco abyste přes elektro-rockový prostředek skončili na koncertě obdivovatelů Black Sabbath, z Random Firl na vás vyskočí téměř readykirkenovská melodie a Mad Dogs and Englishman zní jako kdyby ji sem v rámci speciálního PR tahu propašovala nějaká britská post-punková kytarovka. Jediné spojovací linky alba , které vás utvrzují v tom že posloucháte stále stejnou kapelu, jsou všudypřítomné syntezátory a charismatický hlas charismatického Samuela Dusta.

Fantasy Black Channel tak různorodostí ingrediencí ze kterých se skládá, připomíná slavné kulinářské dílo pejska s kočičkou. Po tomhle dortu vám ale špatně nebude, jelikož tihle čtyři britští pejsci ví, kde je hranice za kterou začíná experimentování nudit a raději se k ní ani nepřibližují, a hlavním cílem pro ně zůstává protančená noc návštěvníků koncertu. Když k se k tomu připočte silný cit pro chytlavé melodie, kterým LOTP disponují, vychází nám z toho jedno z nejzábavnějších alb poslední doby. Samozřejmě jako jinde jsou tu i slabší kousky, ale i ty jsou natolik zajímavé, že jsem si je pouštěl spíš méně často, než že bych je úplně ignoroval. Nehledě na to, že vzhledem k různorodosti alba bude mít pravděpodobně ty slabší a silnější tracky každý rozložené jinak. Jen škoda, že tomuhle dortu chybí třešnička v podobě nějakého opravdu výrazného hitu.

Official
Myspace

Heartbeat (video)
Bathroom Gurgle (video)
Bears Are Coming (video)
Space and The Woods (video)

Adam Vlč, 7.9.2008

DISKUSE K ČLÁNKU: