Tuhle recenzi jsem Petrovi slíbil před dvěma měsící aniž bych tušil, že narazím na práh své neschopnosti jako recenzenta.
Asi se budu trochu opakovat, protože o téhle desce už jsem něco psal, ale ono se to k ní docela hodí. Milosh [majloš] se ...
Na Ra Ra Riot je sympatické už to, jak se sami nikam necpou a přesto, když se jim dá prostor, je jich najednou všude plno.
Na Hip hop kempu jsem byl letos poprvé. I když mám tuhle hudbu rád, nikdy mě to nevybičovalo k tomu, abych se prostě sebral ...
Zvláštní místo pro konání koncertu, od kterého se očekává spíše komorní atmosféra, řekl si asi nejeden fanoušek těchto islandských ...
Sebastien Tellier
Sexuality
(Lucky Number, 2/2008)

Všichni frantíci co teď skáčou na tenhleten pestrobarevný vláček, který řídí parchanťata od Daft Punk, dělali dřív buďto deep house nebo downtempo a Sebastien je přesně ten druhý příklad. Natočil dvě nic moc alba a můžete ho znát hlavně díky odrhovačce La Ritounelle, která byla před pár lety na každé chilloutové kompilaci a při které už snad dneska běsní i ten nejzaprděnější fanoušek downtempa. Jeho poslední deska Sexuality vyšla už v únoru a já se k ní bohužel dostal až nedávno. Vůbec se mi do ní nechtělo.

Tak nejprve si ujasníme jednu věc – mě tam strašně sere ten sex. Některým lidem prostě nestačí o tom jen zpívat, oni si musí dát na obal pořádný kozy a alespoň do dvou tracků nacpat nějaké to orgastické vzdychání. A všimněte si, že to dělají hlavně francouzi – teď mě napadá třeba Kid Loco s She Woolf Daydreaming a Gainsbourgovo Je t´aime… moi non plus asi taky určitě znáte. Přitom když si odmyslíme tuhle promo omáčku, máme tady výbornou desku, která je plná silných melodií, osumdesátkového popu a samozřejmě i současného francouzského zvuku.

Sexuality je poměrně dobrodružná záležitost. Začíná pozvolna (Roche), pak nás legračně roztancuje (Divine), aby nás nakonec uzemnila epickou sedmiminutovkou (Sexual Sportswear). Písničky samozřejmě balancují na hranici kýče, ale jde z nich cítit odlehčenost a jemný smysl pro humor. Sebastienovi se to prostě konečně povedlo.

Petr Pliska, 4.6.2008

DISKUSE K ČLÁNKU: