Tuhle recenzi jsem Petrovi slíbil před dvěma měsící aniž bych tušil, že narazím na práh své neschopnosti jako recenzenta.
Asi se budu trochu opakovat, protože o téhle desce už jsem něco psal, ale ono se to k ní docela hodí. Milosh [majloš] se ...
Na Ra Ra Riot je sympatické už to, jak se sami nikam necpou a přesto, když se jim dá prostor, je jich najednou všude plno.
Na Hip hop kempu jsem byl letos poprvé. I když mám tuhle hudbu rád, nikdy mě to nevybičovalo k tomu, abych se prostě sebral ...
Zvláštní místo pro konání koncertu, od kterého se očekává spíše komorní atmosféra, řekl si asi nejeden fanoušek těchto islandských ...
Ohm Square
Taking Shape
(East Authentic, 5/2008)

V: Jsem slyšel, ani jeden z nás nechce psát o Ohm Square, tak jsem si říkal, že bychom tu recenzi mohli dát dohromady společně. Dlouho jsme tak nic nepsali a jako pokračování recenzí EOST by se to hodilo.
P: Nooo, můžeme...
V: Já si budu stěžovat, že Ohm Square jsem vždycky uznával, ale nikdy mě nevzali za srdce a co budeš psát ty zatím nevím... =)
P: Tak myslím, že jedna z mála pozitivních věcí na té desce, je to placení...
V: To je pěkný souhrn. =)
P: A máš teda nějakou představu o formě té naší recenze ?
V: Představu mám takovou, že bys měl určitě napsat podrobnou reportáž o způsobu nákupu, protože mi připadalo, že to všude dost odflákli. Na to bych ti vyčlenil úvodní odstavec. Dál už to pak půjde samo... Doufám. =)

    Stejně jako české filmy i domácím hudebníkům se dlouhá léta dařilo na domácí publikum vytvářet morální tlak a budovat nové přikázání „cizí desku si klidně stáhni/přepal, leč domácí nech napokoji!“, digitální revoluce a změna preferencí publika k zábavě však dostihla i českou kotlinu, a tak se za poslední měsíc najednou roztrhl pytel s vydáváním/rozdáváním desek – zatímco S.O.I.L. nebo The Tchendos přistoupili rovnou k plně volnému šíření, i-legalne.cz začalo nabízet paušál (teď už se jen zbavit DRM), žižkovští Ohm Square se vydali střední cestou – deska je za dvě 50 Kč smsky ke stažení v mp3. Na rozdíl od Radiohead ve vynikající kvalitě a naskenovaným bookletem. A pro opravdové fandy exklusivní vydání na klasickém cd s unikátním obalem. Jenže zatímco u Radiohead se při tleskání nad způsobem prodeje druhým dechem dodávalo, že i sama deska rozhodně stojí za pozornost, nový počin Ohm Square tolik nadšených emocí rozhodně nevzbuzuje.


P: Ahoj.... pp se logicky ptá, jak to vypadá s tou reckou.
V: Zdar! Já mám nějaké poznámky a logicky se ptám, co jsi zatím zvládnul ty? =).

    Hodnotit legendy je ošidné a Ohm Square už dneska českou legendou jsou. Ovšem hodnotit legendy, které jste si přiliš neoblíbili ani v době, kdy byly na vrcholu, je téměř nemožné. Na tohle u Grady příručku nekoupíte.

    Ano, vždycky jsem se snažil si Ohm Square oblíbit, ale nikdy se mi to nepodařilo. Depeche Mode kdysi používali slogan, že sice používají elektronické zvuky, ale že jimi chtějí vyvolávat opravdové emoce. U Ohm Square jsem měl vždycky podezření, že se tenhle slogan snaží popřít. Starší desky na mě sice nějak emocionálně působily, ale bylo to asi jako roztočený kotouč cirkulárky pod krkem, takže oznámení, že Love Classics bude pop mě svým způsobem potěšilo, jenže brzy jsem zjistil, že je možné nahrát desku, která podle všeho JE pop, ale která přitom postrádá téměř všechno z toho, co mě na popu baví a veselá a procítěná byla zhruba stejně jako fotoreportáž ze slavnostního otevření průmyslové zóny, takže na Taking a jsem se nijak zvlášť netěšil.

P: No já jsem si tu desku poslechl ve vlaku a ujistil jsem se, že to hodnotím tak na 2 hvězdy a z toho ta jedna bude za ten způsob prodeje.

    Pokud si chcete objednat celé album, zašlete, prosíme, 2x SMS ve tvaru "OHM ALBUM" na tel: 900 06 50*. Obě v ceně 50 Kč (dohromady 100 Kč). Po odeslání první zprávy obdržíte SMS s textem "Vaše SMS byla zaregistrována opět pošlete SMS ve tvaru "OHM ALBUM", zašlete druhou zprávu a obratem obdržíte kód, po jehož zadání níže Vám bude umožněno si celé album stáhnout. Skladby jsou ve formátu MP3 (320kbit).


V: Zdar! Tak co s tím provedeme?
P: Ahoj! Mě včera doma nešel net, takže jsem si ani nemohl stáhnout tu tvou verzi, takže jsem nijak nepokročil. Pořád vlastně nevím, jak efektivně si to rozdělit.
V: To, co jsem překopal a dopsal včera, jsi teda už viděl?

    Taking Shape moje očekávání dokonale plní. Album výborně zní, takže ho nemůžete smést ze stolu (nebo z hard disku) s tím, že je to "takové české". Je dokonale promyšlené, opracované i pestré, jenom mě nevzalo za srdce ani za jinou část těla. Ohm Square se vyvíjejí, ale nejsem si jistý, jestli oni sami ví, co by mělo ležet tím směrem, kterým se podle nastaveného azimutu vydali.

    Dřív Ohm Square nahrávali tracky, kdežto teď si zřejmě myslí, že nahrávají písničky. Jenomže když se v tracku tři minuty zpívá, tak to ještě neznamená, že to bude dobrá písnička. Nebo vůbec písnička.

    Charlie One totiž není zrovna typická písničkářka a má poměrně velký tématický rozptyl - od textů typu "I'm hooked on you", přes divoké a (zdánlivě?) nic neříkající hustě zrýmované hříčky, až po životní bilancování (poloakustická No Shame No Gain). Někdy to dokonce všechno stihne propojit do jediného textu (Acid Sparrows). A abych nezapomněl, tak občas ani netuším, o čem vlastně zpívá. To ovšem asi není materiál vhodný ani pro písničkáře, ani pro popovou hvezdičku.

    "Tradiční písnička" taky obvykle bývá poměrně jednoduchá, mívá zapamatovatelnou melodii a dá se jednohlasně zazpívat. U Ohm Square na něco takového narazíte jen velmi zřídka. Charlie chrlí slabiky i celá slova, láme si je v nečekaných místech a výsledný zpěv je nakonec slepený ze spousty prolínajících se útržků nazpívaných různými styly. K tomu si připočtěte ještě spoustu různých podivných zvuků včetně některých klávesových restříků, které mě iritovaly už na Scion, a aranžmá, která chvíli nepostojí na místě, protože jsou zvědavá jako opička. Na party příliš komplikované, na pop příliš divné.

    A tak teď stojím na vytyčené kótě, rozhlížím se po okolí a vidím Róisín Murphy s Mathew Herbertem, jak se ve skafandrech nenápadně plíží z křoví do křoví. To by vlastně mohla být pro spoustu lidí pochvala, jenomže Ruby Blue jsem si TAKY nikdy doopravdy neoblíbil. Tak aspoň jsou Ohm Square v dobré společnosti a na čerstvém vzduchu.

P: Ha! Jsi ve spamu.
V: Aha. Uvítal bych uvnitř textu nějakou vloženou oponenturu. Pěkně by to rezonovalo s celou nahrávkou. =)
P: Mě teda v souvislosti s tou deskou napadla jen nálepka "art-funk", přirovnání k Róisín s Herbertem taky a obdobně ten pocit, že všechny ty zvuky/synťáky jsou jakoby staré, ale ne zas tak okatě, takže to neevokuje nějakou konkrétní dobu... Přitom to ale ani nedělá dojem, že se takhle bude hrát dál nebo že by to nějak zachytilo současnost, abychom si za 10 let u Taking Shape hned vzpomněli na rok 2008. Už vidím i protiargument - nezní to jako 2008, protože to je nadčasové! Což mi ale přijde jako blbost - zvuk nemůže být nikdy nadčasový. Z nahrávek Beatles prostě poznáš, že to jsou 60.léta...
V: Mno, kterou desku Beatles myslíš? =) Já myslím, že ta časová nezařaditelnost nemusí být nutně špatná. Vlastně to vypovídá o tom, že Ohms už jsou dost sebejistí na to, aby nekopírovali aktuální trendy, ale jeli si to své ve svém vlastním světě. Což asi taky souvisí s věkem - mladé ucha kopírují Anglii, starší kopírují sami sebe. =)
P: Jenže tady je furt ta pachuť s Herbertem a Róisín... jako že tam "venku" to někdo udělal trochu podobně, ale bohužel pár let před nimi. A přišlo mi paradoxní, že poslední deska EOST je tím Herbertem taky trochu máznutá... a při tom nevyhlášeném souboji Moucha vs. Čechťák si možná Čechťákovo podvědomí řeklo: "A já si taky natočím svého Herberta!" Dívám se, že Herbert je o rok mladší než Moucha, o 2 než Čechťák, ale hudebně je před nimi poněkud "napřed". Tam, kde jsou oni dva teď, on dospěl už v roce 2005 s Róisín.
V: To srovnání Moucha - Čechtický mě taky napadlo a je fakt trochu zvláštní, že ti dva se relativně dost liší v přístupu k hudbě a teď se najednou stylově scházejí u Herberta. =) Ale jde taky o to, jestli to u Ohms bylo vědomé kopírování. Mám totiž dojem, že Taking Shape není od Love Classics zase tak daleko, takže ten Herbertův duch tam v nějaké zárodečné podobě asi byl už tehdy, takže možná Herbert kopíruje Love Classics! ;) Už tam mi připadalo, že tam jsou nahrané věci, které jdou vyloženě proti "popovosti" samotných písniček.
P: Mě ale Love Classics přišlo ok... a písničkovější.
V: Čili že teď je to víc "art"?
P: Jo. A trochu se nabízí paralela s těmi DM a Wilderem. Jestli není škoda, že odešel Lipert, ale nevím jaká byla jeho role.
V: Hm, na desce je napsaný jako spoluautor některých písniček - asi u těch starších kousků - čili zdánlivě ještě úplně neodešel. Ale taky netuším, jestli to může souviset.
P: A jak teda tu recenzi dokončíme?
V: No vlastně mi připadá, že se to docela rozvinulo. Tak co že bychom udělali absolutní hybrid a na konec by se prostě jen přilepila tahle zredigovaná debata?
P: No já toho dneska určitě už více neudělám...
V: Dobře, jsi omluven. =)

Pavel Smutný a Vít Čondák, 4.6.2008

DISKUSE K ČLÁNKU:
..  (insejn., 2008-06-05 11:59:45)Reagovat
sorry, ale tohle jsem linej cist :D
Re: ..  (lazy h., 2008-06-05 21:49:21)Reagovat
...tak si to prectete od pulky:-)
...  (mikro, 2008-06-05 13:28:49)Reagovat
ja sem taky linej a vubec, ani na to nemam chut
bla bla bla  (pařez, 2008-06-05 15:59:26)Reagovat
ty vole to sou žvásty uplně vo hovnu, celý by se to dalo říct jednou větou mnohem výstižněji!
Re: bla bla bla  (V., 2008-06-05 16:56:56)Reagovat
Sem s ní! =)
ach jo  (ttttttt, 2008-06-09 10:23:12)Reagovat
DESKA: Dokonale vyprodukovana dospela nuda. |VAS TEXT: bohuzel jen bezradne jamovani u klavesnice. Mozna by bylo lepsi, kdyby se recenze na tuhle desku na newmusicu vubec neobjevila, taky by to vyjadrovalo postoj a to elegantneji nez tohle klopytani pres vety.
  (Acid3P, 2008-06-10 20:13:23)Reagovat
recenzia patri medzi kratke zurnalisticke utvary, ci nie??? toto je epos a skopirovana konverzacia cez icq, msn or whatever
njn  (thepajik, 2008-06-17 12:59:09)Reagovat
Taky se mi to nechce číst celý. Vydržel sem pár odstavců..fakt sorry. Jinak myslím, že jejich muzika ztrácí na energii/rychlosti což mě trochu mrzí, protože jsou jinak supr, hlavně zpěvačka.